Co občas vídám na lekcích, ale raději bych nevídala?

Ahoj! Hlásím se s dalším článkem, který bude (pevně věřím) nápomocný nejen začátečníkům. Chtěla bych zde rozebrat 3 nešvary, které často na lekcích vídám. Myšlenku tohoto článku mi vnuknuly některé situace na ostravském jógovém festivalu i na lekcích u nás ve městě a stále mě zaráží, že tyto věci ani zdaleka nedělají jen začátečníci…

1.       Telefon vám neuteče!
To je v posledních dnech úplně nejčastější věc, kterou vídám (respektive slýchám). Já samozřejmě chápu, že existují situace, kdy prostě musíte být na příjmu i v době lekce. Ale v takovém případě je myslím na místě zvuk aspoň ztišit, případně si dát telefon tak, ať ho můžete během lekce kontrolovat a případný hovor tak nezmeškat.
Co ale opravdu nechápu je pravidelné vyzvánění každou lekci a ideálně s hodně hlasitou a vyloženě rušivou melodií. Ano, bohužel mluvím ze zkušenosti. Jasně, člověk si někdy zapomene vypnout zvonění. Ale když se to opakuje pokaždé…
A u čeho mi minulý týden zůstal rozum úplně stát, byla paní, která začala přímo v tělocvičně telefonovat. Věřte mi, že i když se budete snažit sebevíce šeptat, ostatní to stejně uslyší a bude je to rušit!

2.       Nikdy nikomu nešlapejte po podložce!
Osobně bych si to teda nikdy nedovolila čistě ze slušnosti ať už bych cvičila cokoli, ale to se asi nedá říct o všech.
V józe je to ale ještě z jiného důvodu než, že jde o cizí majetek. Na své podložce se během lekce potíte, ulpívají na ní částečky vaší kůže, vaše otisky prstů a stejně tak na ní necháváte i své emoce, zážitky a energii. Tím, že vám někdo na podložku šlápne, tuto „vrstvu“ naruší. Začátečníkům je to většinou víceméně jedno, ale čím pokročilejší jogín, tím nemilejší mu to bude.
A navíc, ono je opravdu tak těžké udělat o těch pár kroků více a podložku obejít?

3.       Odejít v průběhu lekce ano, ale ohleduplně!
Tohle mi taky připadá jako vrchol neslušnosti, ale bohužel ne všem.
Samozřejmě, že se může stát, že lektor například přetáhne a vy tak budete potřebovat odejít dříve. Nebo budete chtít vyzkoušet lekci na nějaké větší akci a nesedne vám. Pak je v pořádku lekci opustit. Ale je potřeba u toho myslet na ostatní, kterým hodina vyhovuje, a chtějí si ji vychutnat. Takže pokud chcete odejít, v tichosti si sbalte všechny věci (v případě festivalu klidně nechte podložku i pomůcky na místě a vraťte se pro ně na konci lekce), co nejnenápadněji se přesuňte ke dveřím a postarejte se, aby zbytečně netřískly. Zbylí jogíni vám budou vděční! (Totéž platí i o pozdním příchodu.)

4.     Nikdy se neotáčejte k lektorovi nohama (pokud k tomu nejste přímo vyzváni). Je pochopitelné, že následující bod ne každý zná, ale myslím si, že o to odůvodněnější je jeho zmínění zde.
Toto vídám asi úplně nejčastěji, protože o tom mluví jen málokterý lektor. Přitom pokud by tohle člověk udělal někde, kde je jóga brána opravdu vážně, reakce lektora i okolí by rozhodně nebyly příjemné.
Proč? Protože v Indii (a místech, kde je jóga běžný životní styl) jsou nohy považovány za nečisté, zatímco hlava za nositelku moudrosti. Pokud se tedy k lektorovi otočíte hlavou, vyjadřujete mu tím úctu. Pokud nohama, pak tím naopak dáváte najevo spíše opovržení a neúctu.
I přesto to ale bylo na festivalu většině lidem jedno, což mě osobně trochu mrzelo. Ještě více mě ale mrzelo, že lektoři na to ani neupozornili…

Tímto článkem nechci nikoho poučovat, sama taky nejsem bezchybná. Chci pouze upozornit na to, čím lidé mohou ostatní rušit, mnohdy zcela nevědomky. Mně osobně právě tyto situace brání v nejlepších zážitcích. Opravdu není příjemné, když se soustředíte na své tělo, posloucháte hlas lektora a najednou slyšíte zuřivé zapínání zipů, nebo ještě lépe dveře, které někdo jen tak pustil. A ideálně si to v tu chvíli rozmyslí někdo další a vše slyšíte znova… Ano, i tohle jsem už zažila.
A co na lekcích nejvíce ruší vás?